|
|
Sociální struktura hnízd ploskočelky Lasioglossum marginatum (Anthophila: Halictidae)
Vinická, Eliška ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Halictidae jsou jedním ze sociálně nejrozmanitějších taxonů včel, a zvláště pak jeden z rodů, který pod tuto čeleď spadá. Jedná se o rod Lasioglossum, který zahrnuje různé typy sociality od samotářského chování až po eusocialitu. Mezi druhy tohoto rodu jeden vyčnívá a tím je druh Lasioglossum marginatum. Jeho sociální uspořádání bylo popsáno v letech 1959-1972 v pracích Plateux-Quénu ve Francii. Jeho socialita je údajně eusociální a je naprosto unikátní. Hnízda L. marginatum čítají desítky až stovky jedinců, kteří jsou všichni produkováni jednou jedinou královnou. Životní cyklus tohoto druhu není jednoletý, jako u většiny druhů, ale je rozložen do 5(6) let a královna v něm přežívá po celou dobu. Jedná se o druh univoltinní a produkuje tedy jen jednu genereaci potomků za rok. To není nic neobvyklého, až na to, že eusociální druhy v této čeledi jsou vždy alespoň bivoltinní s jednoletým sociálním cyklem. V každém roce pětiletého cyklu produkuje královna jednu generaci pouze dělnic. Až v posledním roce cyklu jsou produkovány budoucí zakladatelky a samci. V této práci bylo snahou ověřit či vyvrátit tvrzení Plateux-Quénu. Terénní výzkum byl prováděn v letech 2020-2023 v oboře Kletnice na Jižní Moravě. Celkem bylo vykopáno 354 hnízd, a byla studována jejich hnízdní struktura. Výkopy probíhaly v měsících...
|
|
|
Příčiny úbytku včel (Anthophila) v krajině
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Včely (Anthophila) jsou jedna z nejdůležitějších skupin opylovačů většiny biotopů naší planety. Interagují téměř s pětinou kvetoucích rostlin a spolu s ostatními opylovači zajišťují produkci více než třetiny lidské potravy. Od konce druhé světové války je ovšem v různé míře pozorován dlouhodobý úbytek hmyzu, včel nevyjímaje, mimo jiné kvůli degradaci přírodních stanovišť, rozšiřování a intenzifikaci zemědělství, masivnímu používání pesticidů, invazím či parazitismu a infekcím. V Evropě a Severní Americe několik výzkumů potvrdilo významný úbytek diverzity i početnosti včel, zatímco v tropech je situace nejasná a chybí dostatek informací o stavu této skupiny. Zvláštní postavení z hlediska úbytku včel zaujímá včela medonosná (Apis mellifera). Kvůli lidským zásahům a specifickým vlastnostem tohoto druhu, například větší velikosti těla či toleranci k nižším teplotám, vykazují společenstva včely medonosné odlišné změny v početnosti než ostatní včely. V práci diskutuji příčiny úbytků a možné budoucí následky, jejichž příkladem může být kolaps ekosystémů v důsledku opylovací krize či nedostatek potravy pro lidstvo. Některé fenomény jako extenzivní hospodaření, požáry či městská zeleň mají naopak na diverzitu a početnost včel pozitivní dopady. Předkládám možná řešení problému s důrazem na potřebu získání...
|
|
|
Populační genetika a speciační mechanizmy u řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Kodejš, Karel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Černá, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá populační genetikou vybraných druhů rodu Stylops v rámci Evropy. V rámci tohoto rodu bylo analyzováno pět druhů za použití dvou přístupů - analýzy mikrosatelitů u druhu Stylops ater a u všech druhů analýzy mitochondriální DNA za použití genu cytochrom oxidáza I. Pro analýzu mikrosatelitových markerů byla použita jednak bayesovská klastrovací analýza a analýza ABC (Aproximate Bayesian Analysis). Mitochondriální markery byly zpracovány formou haplotypových sítí a analýzy populační historie prostřednictvím Bayesian skyline plots. Byla zjištěna nečekaně nízká úroveň populační struktury u druhu Stylops ater s výrazně odlišnými populačními klastry na území Skandinávie a Pobaltí, které naznačují možnost období izolace těchto populací v minulosti, případně nedávnou expanzí a změnu frekvencí alel následkem malé velikosti populací. Dále byla podpořena hypotéza časové segregace populací v rámci druhu Stylops nevinsoni, a to na základě rozdílného období letové aktivity několika druhů jejho hostitelů. U ostatních druhů byla prokázána buď segregace na základě rozdílných hostitelů (S. mellitae), případně na základě geografického rozšíření (S.nassonowi, S.spreta) Zajímavým zjištěním je také detekce redukce velikosti populací v období před cca 8 000 až 2 000 lety, tedy v historicky velmi nedávné době.
|
host ::
RSS.